Vzpomínáme

Carmine Lunex - Česká šampionka, Česká veterán šampionka  27.3. 2008 – 12.9.2022

    Carmine nás opustila 12.89. 2022. Prožily jsme spolu 14,5 roku naplněných radostnými i méně radostnými událostmi. Pověstný byl tvůj seriál útěků, kterými jsi mě doháněla k zoufalství. Z jednoho
takového výletu ses mi vrátila za deset měsíců, když už jsem tě oplakala. Nikdy jsem nezjistila, kde jsi přežila celé ty měsíce. Byla jsi chytrá a sebevědomá, nejen velká uličnice, ale i skvělá máma řady
štěňátek. Do svých dvanácti let jsi fungovala jako šéfka smečky. Dál už jsi nestačila na svoji dceru Ritu, která je teď vedoucí smečky místo tebe.

    Budu tě stále vidět v Ritě, Dorince i Sáře. Každá z nich zdědila něco tvých genů.

    Carmine nedá se na tebe zapomenout!
Carmi Carmi Carmi

CH Famoso Beniamino Lunex (Dex)  3.5.2010 - 3.3.2022

    Mít bígla s tak  skvělou povahou jakou měl Dex je jistě přání všech chovatelů. Mě to štěstí potkalo. Dexík vždy poslechl na první povel, byl nekonfliktní, milý, neutíkal. Chodil se mnou po lese bez vodítka a já jsem věděla, že se na něho mohu spolehnout. S dvouletým Dexem jsem absolvovala BZH na volno v první ceně. Pohár který tam Dexík získal je pro mě nejcennější ze všech trofejí. Vzbudil obdiv a uznání poroty.
Byl šťastný když mohl být blízko mě a položit si na mě hlavu. Prožili jsme spolu dvanáct let. Krom očkování nemusel nikdy k veterináři, byl dokonale zdravý. Pak jsem mu nahmatala  na zádech nádor který rostl téměř před očima. Nechtěla jsem ho trápit žádným zákrokem. Jednoho dne špatně vstával a začal se třást bolestí. Nenechala jsem ho trápit. 3.března v poledne usnul. Odešel bígl na kterého nikdy nedokážu zapomenout.

Sany Sany Sany



Sun Flower Tergy "Sany" -  23.7. 2005 - 7.2. 2019

    Sany byla druhou fenkou v naší chovatelské stanici. Se svojí milou a nekonfliktní povahou dobře doplňovala dominantní Alyson. Z rodné stanice Tergy jsem si ji přivezla v září 2005. Na rozdíl od Aly, která moc nestála o mazlení, Sany byla rozený mazel. Když mě vítala dokázala štěstím točit ocáskem do kruhu. To neumí žádný z mých bíglů. Měla výrazné tmavé oči a nenapodobitelně oddaný pohled.
    Sany byla starostlivou matkou vrhů D,E,F a G. Svoji skvělou povahu předala dětem a později i vnoučatům.  Milovala jízdu autem a ráda se předváděla na výstavách. Na jedné klubovce jí anglický rozhodčí napsal do posudku, že si výstavu doslova užívá. 
    Sany neměla téměř žádné zdravotní problémy. Zemřela následkem narkózy po banálním zubním ošetření.
Budu na ni stále vzpomínat s láskou.

Sany Sany Sany

Alyson Tergy 27.5. 2002 - 29.1.2113

    Stojím nad hrobečkem kde je pohřbena Aly a neubráním se slzám. Hlavou mi běží vzpomínky na krásné i těžké chvíle, které jsme s ní prožili. Byla prvníbíglice stanice Lunex. Dostala jsem ji od rodiny k 50-tým narozeninám. Právem ji mohu nazvat "nezapomenutelná".

    Aly byla z početného vrhu, měla osm sourozenců. Když jsem je pozorovala, jak se rozběhli na dvorku hájenky ve Zbirohu, byla jsem dost bezradná. Pak výběrvyhrála fenka která se držela stranou a moc se nezapojovala do hry ostatních. Cestou domů byla dost vyděšená a často zvracela. Protože pro manžela měla být překvapením, přespala u dcery. V den mých narozenin dcera
Aly přivezla a ta se chovala na dvoře naprosto suveréně. Kromě nás jí přivítala i desetiletá bíglice Dita a hned ji přijmula za svou. Starala se o ni jako dříve o vlastní štěňata.

    A tak jsem se s Aly učila přípravě na výstavy i na BZH. Nebylo to s ní jednoduché. Z Aly se vyklubala dominantní fenka a umíněně si prosazovala svůj názor . Ale po počátečních nezdarech jsme to spolu zvládly a dosáhly i par slušných výsledků. BZH složila v 1.ceně. Vyslechli jsme si nezapomenutelný výrok rozhodčího. Ta fenka je výborných loveckých kvalit a má více rozumu než vy.

    Její lovecké vlohy byly příčinou častých útěků do revíru a následných nepříjemností s místními myslivci. Všechny její soukromé hony dopadly kupodivu dobře až na jeden. To už byla Aly devítiletá a její postřeh i hbitost nebyla jako zamlada. Bohužel si to neuvědomila a při setkání s divočákem se nedržela v dostatečné vzdálenosti. Po útoku prasete se Aly dovlekla k silnici a tam zůstala ležet. Naštěstí jí tam objevila sousedka a došla pro mě. Aly byla rozpáraná od konečníku k břichu a měla i poraněné oko. No dostala se z toho bez následků. MVDr Vondřička ji kvalitně seštepoval oko i konečník a Aly mohla pokračovat ve svých výletech.

Jednou jsem se o ní ale opravdu bála a myslím, že tehdy měla namále. To jsme ještě bydleli ve Strakonicích. Vzala jsem ji na večerní procházku a zašla jsem ji ukázat kolegyním do nemocnice, kde jsem pracovala. Na zpáteční cestě něco sebrala ze země a rychle to zhltla. K ránu začaly potíže. Rychle dýchala a evidentně jí bylo hodně zle. Přesto že jsem se snažila přesvědčit veterinární pohotovost o intoxikaci, nikdo mi nevěřil. Ale byla. Když se odebrala krev, byla už Aly na pokraji jaterního selhání. Dva týdny bojovala o život. Už neměla ani sílu postavit se na nohy. Nosila jsem ji. Ležela vedle mě na posteli a já stále poslouchala jestli dýchá. Přišla krize a Aly už ani nezvedla hlavu. Ani veterinář nevěřil, že to přežije a ona to zvládla. Konečně po dvou týdnech se její stav začal pomalu zlepšovat. Byl to ale běh na dlouhou trať. Plno infuzí, léků, odběrů krve. A hlavně dlouhodobá dieta. Aly byla odolná vůči bolesti a měla tuhý kořínek. Zdálo se, že se z toho dostala bez následků. Dala mi tři vrhy pěkných, zdravých štěňat. Bohužel tato nešťastná událost se podepsala na její imunitě a na délce jejího života.

Aly díky za vše co jsme spolu prožili, díky za to, že jsi tu s námi byla.